V Jihlavě se bude třídit i bioodpad
Jihlava podniká další krok ke zmenšení množství nevytříděného komunálního odpadu. Postupně se budou u domů objevovat hnědé nádoby na biologicky rozložitelný odpad.
„Bioodpad tvoří asi 50 procent obsahu černých popelnic. Neměl by končit bez užitku na skládce, ale v kompostárně,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Katarina Ruschková. O zavedení sběru bioodpadu projevily zájem zástupci Pávova a Zborné, čímž vyšli vstříc snahám jihlavského magistrátu třídění odpadu zavést. „Zkušenosti z těchto částí města budou důležité pro zavádění systému v dalších částech města. Na závěr budeme řešit velká sídliště. Do konce roku 2015 bychom třídění bioodpadu rádi zavedli po celém městě,“ nastínila Katarina Ruschková.
Do hnědých popelnic je možné ukládat například zbytky ovoce a zeleniny, skořápky, trávu a listí, menší větvičky nebo třísky, můžou se vyhazovat i pytlíky od čaje, lógr nebo skořápky od vajec. Nepatří do nich však třeba maso nebo vařené těstoviny. Bioodpad leží ve větrané nádobě na roštu, postupně vadne a sesychá, zmenšuje svůj objem, a pokud se nádoby nehází, co nemá, obsah nepáchne.
Hnědé popelnice pro 200 domácností.
V praxi se toho pro obyvatele mnoho nezmění. K domu jim přibude hnědá popelnice, první týden se vyveze komunální odpad z černé nádoby, následný týden bioodpad z hnědé nádoby. „Bioodpad tvoří asi polovinu obsahu černých nádob, proto by vyvezení jednoho druhuodpadu jednou za dva týdny mohlo fungovat, “ uvedla Katarina Ruschková.
Náklady na pořízení popelnic pokryjí Služby města Jihlavy (SMJ), nádoby zůstávají v majetku společnosti. Zatím se zavedení nového systému bude týkat 127 domácností v Pávově a 80 ve Zborné. „Ročně se vyveze zhruba 9.000 tun odpadu od obyvatel z celé Jihlavy. Kdyby se novinka zavedla do celého města, mohlo by to být kolem 5.000 tun bioodpadu,“ nastínil vedoucí divize odpadů společnosti SMJ Josef Eder. Společnost koupí také nové svozové auto za 4,5 milionu korun, nikoliv však jen na bioodpad, půjde o výměnu starého dosluhujícího vozidla.
Podobný systém úspěšně funguje například v Mikulově, ale pro příklad úspěšné praxe nemusíme chodit daleko. „Asi tři roky svážíme bioodpad z Jamného. Obsah popelnic je tu v pořádku, nikdo tam nehází, co nemá. Podmínkou je pochopitelně dobrá osvěta,“ popsal zkušenosti Josef Eder.
Jablka ve skle, kanec v plastu
Radnice mohla ihned zvolit i cestu velkých kontejnerů do ulic, dosavadní zkušenosti ale od toho kroku odrazují. „Do kontejnerů se hází i to co nemá. Je to částečně věcí osvěty, ale především chování jednotlivců. Vrcholem asi bylo, když na pás dotřiďovací linky přijela s plastovými lahvemi a kartony od nápojů i hlava kance. Nebo když někdo vysypal pytel shnilého ovoce do kontejneru na sklo, pro recyklaci se obsah kontejneru stal nepoužitelným a všechno se muselo vyvézt bez užitku na skládku,“ popsala i smutnější zkušenosti s tříděním Katarina Ruschková.
Proto radnice začne s vytvářením podmínek pro třídění bioodpadu v částech města se zástavbou rodinných domků, kde není anonymita velkých sídlišť, lidé mají větší možnost si popelnici dát do dvora apod. „Součástí zavedení sběru bioodpadu bude i informační kampaň,“ plánuje vedoucí odboru životního prostředí Katarina Ruschková.
Do hnědých nádob na bioodpad je možné ukládat například zbytky ovoce a zeleniny, skořápky, trávu a listí, menší větvičky nebo třísky, můžou se vyhazovat i pytlíky od čaje, lógr nebo skořápky od vajec. Nepatří do nich však třeba maso nebo vařené těstoviny. Bioodpad leží ve větrané nádobě na roštu, postupně vadne a sesychá, zmenšuje svůj objem, a pokud se nádoby nehází, co nemá, obsah nepáchne.